Poznávat, chápat, číst a přemýšlet Inspirována jeho přáním, a také tím, že jsem nevyléčitelně vášnivý čtenář knih už od dětství, jsem si koupila elektronickou čtečku, a tím jsem vyřešila svůj problém. Tahání knih na cesty, touha právě po té, která je zařazena do knihovny, přestalo. Nyní mám v kabelce to, co potřebuji! Můj dávný sen se mi splnil - ve vlaku, autobusu, všude mám s sebou mou pečlivě vybranou literaturu, která je mi milejší, než televize, video a i to, co mi mé okolí má nejvíce za zlé - všechny projevy společenského života. Důvod je jasný! Člověk potřebuje vylézt z té jeskyně, o které mluvil Platón a pochopit tvary a projevy světa, v kterém žije s vědomím svého bytí a poznávat ho přes svou zkušenost i nabyté znalosti a schopnosti ho chápat. Ale ne se zachmuřenou myslí, plný starostí, plný odpovědnosti a plný nechuti přemýšlet - ale s uvolněnou a radostnou myslí. S touhou poznat tento svět, který byl člověku na vědomí propůjčen po dobu jeho života, poznat jeho krásu, divy, moudrost a také smysl toho, proč byl stvořen, kdo způsobil, že existuje a jakých pohnutek byl stvořen. A já tvrdím: máte celý život na to, abyste se ho snažili pochopit, vynaložili k tomu veškeré úsilí, vůli a přání a tím se nejlépe odměníte tomu, kdo vám tu krásu připravil. Když se ujednotíme na tím, že je svět v podstatě krásný, naplněný milostí, duchem a neustálým projevováním moudrosti, pak budeme hledat, pro naše poznání, nejen vědeckou a literárně-vědní literaturu, ale také filozofickou a duchovní, která nám ukáže cestu k uspokojení naší spirituality. Zkrátka, shrnu-li své myšlenky: naplní mé lidské vědomí a mou bytostnost vším, co přirozeně potřebuje. Všechny ty složky mé bytostnosti si vezmou své ze všeho, co si přečtu, co uvidím, co vyslechnu. Já si vybírám, ale jsem vedena svou přirozeností, čím se budu "sytit". Každá kniha má něco do sebe, v každé si vyberete to, co potřebujete, a proto se domnívám, že říkat dětem, nečti hlouposti, ale něco pořádného, není správné. Kdyby četlo nějakou hloupost, tak by to brzy jeho mysl odmítla. Spíš se ptát: z jakého důvodu mého syna nebo mou dceru tak zaujala četba o Dinosaurech, když mne to vlbec nezajímá? A vidíte, jak se lidé, co do rozpoložení mysli a ducha, od sebe liší. Rodiče od dětí, i přátelé mezi sebou, sourozenci, lidé ve společnosti i lidé různých národností.
Čtenář Bible Každý, kdo otevře Bibli, abychom se vrátili k našemu tématu, nemusí uvěřit v Boha a také o otevření Bible nemusí být veden vírou. Konečně víra v Boha je dar a ohromná cesta života, aby svou víru člověk naplnil poznáním a vědomím a ještě ji také projevil svými činy, skutky, slovy a způsobem života. Je veden možná zvědavostí, co je to za knihu, možná vnitřním zájmem si ji prolistovat a dozvědět se, o čem to všichni pořád kolem něho mluví anebo zjistit, co je v ní dobrého a užitečného. A tak většinou uvidí mapu Svaté země a okolích zemí, o kterých se v Bibli píše a řekne si : aha, tak to bude asi zeměpisná kniha. Nuže, proč ne? Lidé Bible pořád někam cestovali, někde válčili, někde stavěli a bořili, zkrátka jejich život byl vzrušující. Bible tedy nabídne zajímavé cestování po starodávných zemích a umožní vám se setkat s lidmi dávných časů. Proč ne? Příběhy, které jsou v Genesis uvedeny, jsou nejen literárně dobře zpracované, poutavě a živě, ale současně mají i duchovní, mravní, náboženský a filozofický smysl. Takže, na příběhu Abraháma držíte v rukou pěknou kupku knih, z které byste možná podobné poznání také vylovili, ale museli byste je přečíst, prostudovat a přemýšlet nad nimi. Ale koncepce jednotlivých příběhů je tak dobře zpracovaná, že si je hlavně zapamatujete a když nebudete mít zrovna nad čím přemýšlet, tak si je vybavíte v mysli a ty komůrky vědomí se vám začnou propojovat, a leccos vám dojde pro vás samotné. Až jednou se stane, že nebudete mít co dělat, budete sami doma a cítit se osamělí, opuštění, otrávení a znechucení, nic vás nebude najednou bavit, zkuste se ponořit do těch dávných příběhů a najděte se v nich. Je tam kousek pro každého - láska, dobrodružství, napětí, přísliby a milosti, poezie i próza.