Sluneční zahrada: Je konec ledna 2012

Autor: Irena Maura Novotná | 29.1.2012 o 21:52 | (upravené 29.1.2012 o 22:56) Karma článku: 3,88 | Prečítané:  369x

Budu však vyprávět od začátku celý příběh o naší zahradě, po celý rok. Před pěti lety jsem zdědila po pratetičce chalupu. V Brdech, přátelé. V nejkrásnějším kraji, jaký znám. Tam jsem také vyrostla, prožívala prázdniny, chodívala s kozou na pastvu a v kapse jsem si nesla knížku a v pouzdře flétnu. Nikdy jsem nezapomněla na to krásu letních rán a dopolední, na sílu slunce a lehkých pohlazení vánku. Myslím, že něco takového je možné jen a jen tam, v tom kraji, kde se vlní lesnaté kopce a ty skrývají rybníčky a jezírka s lekníny. A tak jsem seděla po stromem a hrála na flétnu písničky, až se všichni ptáci divili.

Minulý týden jsem jela na chaloupku ...

abych se podívala, jestli neprasklo vodovodní potrubí a jestli je všechno v pořádku. Kolem chalupy je velká zahrada, sice krásná, ale to je opravdu práce, než se dá do pořádku. Pořád jsem uvažovala o něčem fantastickém. Ale na obrázku je všechno jiné, než ve skutečnosti, takže plány o orientální zahradě s tajemnými jezírky a divokými keři skončil na mých možnostech rýt, uhrabávat a nosit sem a tam hlínu a trávu.

Tenkrát, když mi moje sny upluly někam s oblaky do dáli, jsem seděla na stráni, brečela jsem a ani jsem nepostřehla, že mne pozoruje kočička, která odkudsi přišla a asi čekala, že ji někdo dá něco k snědku.Až potom, když zamňoukala.

Ale pak se rodina slitovala, zaplatila zahradníka a ten udělal taková kouzla z našeho pozemku, že mi vyrazil dech a od té doby jsem zahrádku opečovávala a přesně jsem věděla, kde co roste, abych tomu věnovala patřičnou pozornost. Mezitím kočička, moje slitovnice, přivedla koťátka, a tak jsme ji dali domov. Za to se nám odměnila, že jsme nikde neměli žádné myši, protože to bych vyletěla z kůže. Snad by bylo pro mne lepší potkat vlka, než myš. A to nepřeháním.

Nyní však odemykám vrátka, zahrada spí svůj zasloužený sen, a tak si sedám na lavičku a dívám se do mraků, zatížených sněhem a ptám se sama sebe, jestli spadne, aby zavlažil půdu a všechny kořeny se chytly.

Za plotem se rozkládá další pozemek ...

který koupil manžel v nabídce, protože se rozhodl, že budeme mít sad. Co se dá dělat! Pořídila jsem si odborné knihy, abych netrápila žádný stromeček, ale já mám takový respekt před přírodou, že mám strach, abych něco špatně nezasadila a rostlina neuhynula. Co už na tomto světě se dá zachránit, než rostliny, ty nejslušnější obyvatele naší planety!

Ony fungují na svých vlastních principech, jsou krásné, voňavé, choulostivé i odolné, člověk je musí poznat a musí se s nimi sblížit. A stromy! To je největší zázrak přírody. Jakou mohutnou energii kolem sebe šíří a když si člověk pod ně sedne na lavičku, tak ho ta energie obejme a přivine k sobě, tak čistá a jemná. A vy si čtete knížku anebo na něco krásného myslíte.

A tak budeme mít takový sad jabloní, hrušní nebo štvestek a na podzim, až to ve vzduchu zavoní kouřem z polí a člověk dostane takovou tu nostalgickou náladu při pohledu na mraky, jak odnášejí léto, pak si řekne - dobře, že žiji, tohle na druhém světě asi nemají, pokud to ovšem není věrná kopie tohoto světa s tím, že člověk ztratí tělesnost a chuť válčit a milovat, jíst, pít a obklopovat se hmotnými věcmi.

Obešla jsem plot a vstoupila na ten pozemek. Bude to práce! Musí se zorat, pohnojit, uhrabat, a pak udělat značky, kam se budou stromy sázet a v jakém rozestupu. A já se těším, až na jaře to začne všechno vonět a v nejkrásnějším měsíci pak zavoní jabloňový květ svou jemnou mdlou vůní. Ale nyní je konec ledna, ty nejhorší mrazy ještě asi přijdou, myslím si. Jen ať mrzne a sněží. Však jednoho dne se ukáží na nebi růžové cáry a to znamená, že přijde jaro.

I v lednu je nutno zahradu opatrovat ...

Samozřejmě, že v lednu je na zahradě také práce, i když se to nezdá. V Brdech je chladná oblast, a tak je nutné ochránit všechny choulostivé keře a pokud jsou stromy i keře částečně poškozené větrem a sněhem, ještě je čas, v tomto období je ochránit, většina z nich přežije. Nesmíme na nich nechávat závěje sněhu, ale pravidelně je oklepávat, protože pod tou tíhou by se mohly zlomit.

A hned, jak odkvetou keře, které jsou starší, než tři roky, je dobré je o jednu třetinu prořezat, aby byly na jaře krásné a zdravé.

Je také čas, abychom si koupili semena rostlin, zvláště těch, které se vysévají uprostřed nebo koncem zimy. Pokud jsme nestihli na podzim dokončit výsadbu živých plotů, tak v tom můžeme pokračovat, pokud půda není příliš zamrzlá.

Živý plot z opadavých listnatých dřevin se tvaruje za bezmrazého počasí a to si musíme zjistit dopředu.  Mráz totiž způsobuje křehkost větví. A ty se budou při tvarování lámat. Sestřihem podpoříme pěkný vzhled a bohaté jarní kvetení.

Tvarování se však nehodí u časně jarně kvetoucích dřevin jako je zlatice, šeřík, vistárie. Nesmím také zapomenout na objednání semen letniček, protože letos si jimi chci osadit pruhy záhonů kolem plotu. Takže, práce je pořád dost. A ještě přidat do krmítek pro ptáky a do misky granulky pro zvířátka v lese ...

 

Egyptská kočka domácí ochraňuje husy. Vlevo freska z roku 1120 před našim letopočtem.

Z Internetu

(Ideje.cz)

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

SVET

Útok pri istanbulskom štadióne neprežilo 38 ľudí

K útoku sa nikto neprihlásil, stopy majú ukazovať na Kurdskú robotnícku stranu.

PLUS

Na trhu platí: Zmanipuluj, čo môžeš a urvi, čo sa dá

Marketing je vojna vedená mierovými prostriedkami.

KULTÚRA

Vybrali sa na nebezpečnú púť za úžasným jedlom

Niekoľko rokov vchádzali do arabských kuchýň, kde sa dozviete aj to, čo nechcete.


Už ste čítali?