Vánoce: Mluvme o nich a i jiných věcech

Autor: Irena Maura Novotná | 21.12.2011 o 1:04 | (upravené 21.12.2011 o 1:25) Karma článku: 3,65 | Prečítané:  542x

V posledních době se na mých blozích bavíme o stresu, frustracích a depresi. Já vím, že je to vážná věci, sama jsem tím peklem prošla a chápu lidi, kteří tím trpí, velmi dobře. V poslední době jsem zpozorovala, že mí přátelé nějak zneklidněli a dokonce mi i někteří svěřili, že jim není dobře. Ano, vánoční stress! Je to jakýsi fenomén, který já nepociťuji, ale přesto jsem jím, ze strany druhých trochu zasažena. Víte, pro mne je to svátek narození Ježíše Krista a nemyslím na nic jiného, než na hudbu, která ji provází, na rozsvícený stromeček a radost z dárků, které jsem koupila svým blízkým. A i když jsem se snažila sebevíc, pár lidí se přesto dnes mezi sebou pohádalo. Nevím přesně o co šlo, snažili se mi to nezávisle na sobě vykládat, ale já jsem je moc  ke slovu nepustila. Proč by to měli na mne přenášet? Já se s nikým nehádám, ale myslím na to, jak nastrojím stromeček, jak pod něho položím dárečky a budu poslouchat krásnou barokní hudbu, kterou miluji ze všeho nejvíce.

Hledám a nacházím smysl vánoc

Weihnachtsglocken Bild 08Jak jsem už říkala, nepocházím z křesťanského prostředí, ale přesto křesťanství hluboce ctím a těší mne ho studovat. Také jsem říkala, že je v něm všechno, co evropský člověk potřebuje k radosti, k zvládnutí svých problémů ve svém prostředí a ke kladení otázek a hledání odpovědí k filozofii života a mravnosti. Já jsem si ho zkazit ničím nedala. Pro mne to byl a je vždycky proud, který prochází touto civilizací a který se formuje nebo deformuje kvalitou lidí, protože křesťanství je tvárné. Když se mu hlouběji věnujete, objevíte mnoho tajemství, skrytých v obrazech, hudbě i poezii a poznáte lidi, kteří se na tom duchu myšlení a cítění podíleli z jiného úhlu, než jen z historie. Je v něm skryto tajemství štěstí, lásky a i smyslu oběti. A já chápu, že ho lidé mohou zavrhovat i vyznávat, chápat nebo vůbec nikdy nepochopit. Některé pocity jsou nesdělitelné, ale lidé podobně naladěni mohou společně prožívat svátky a to je důležité pro rodiny i kolektivy. Tak jaká traumata. Každý rok se narodí znovu, jak to vyznáváme, každý rok znovu slavíme narození Spasitele a odcházení starého a příchod nového roku. Je to dobré pro uvědomění si, že můžeme každý rok začínat znovu, lépe s novými předsevzetími. Že se něco nedobrého smaže a to dobré pokračuje dál. Tak, proč si zoufat a upadat do obav a strachu, který může i vyvrcholit dobrovolným odchodem ze života, což se děje často na Nový rok?

Chodím krmit divoká prasátka a muflony

KolouchV Brně, kde žijeme, je krásná obora, v které žijí rodiny muflonů, srnek, jelenů a divokých prasátek. Je to mé nejmilejší místo. Mám pro ně připravené jídlo: chleba, pokrájená jablka, kaštany. Ať si každý vezme, co chce! Na jaře se pak jdu podívat na selátka, někdy uvidím i koloušky, když mám štěstí a je dobře, že se lidé starají o zdraví a pohodu tak krásných zvířat a umožňují jim žít v klidu ve svém prostředí. Ta procházka je dlouhá, ale i když je nasněženo, cesty jsou upravené. A po těch cestách člověka napadají krásné myšlenky, vzpomínky na ty, kteří už nemohou se mnou jít a povídat si. Tak si v duchu povídám s nimi já. S babičkami, dědečky, pratetičkami a i tatínkem. A já vím, že to, co je nademnou, není prázdné, a to je pěkný pocit.

A pak se zastavím na své zahradě ...

Když mi umřel tatínek, tak jsem dostala v dědictví zahradu s chatou. Jenomže, já jsem tak zasekaná prací, však vidíte, že blogy píšu v noci, že jsem neměla na ni čas a ona začala pochopitelně pustnout. A když jsem viděla na podzim tu zkázu a ten odpor v rodině s ní něco udělat, našla jsem jednoho zahradníka, který mi pomohl dát celou zahradu do pořádku. Takže, je to tam, jak bylo, nemusím se před tatínkem stydět, že jsem jeho dědictví zanedbala. A na jaře se zazelená, zavoní a já se na to těším. Letos v zimě ještě pověsím krmítka pro sýkorky a krmení pro toulavá zvířata, která v zimě hledají potravu. Nejlepší jsou pro ně granule.

Láska ke všem tvorům v přírodě vůbec i k lidem osvobozuje

Nevím, kde se vzalo v lidech tolik nepřátelství, zloby a nenávisti. Když čtete noviny a posloucháte zprávy, tak máte pocit, jakoby by byl celý svět zatemněný. A je mnoho lidí, kteří necítí ani elementární úctu k druhým lidem. A víte kdo tím nejvíce trpí? Oni sami, ti, kteří nenávidí a svou nenávist šíří kolem dokola. A ti rozumní a moudří by se měli od toho odpoutat a nechat to smetiště samo sobě, ať se samo stráví. Protože každý den se děje zázrak znovuzrození. Už když začne ráno svítat, z pekáren zavoní chleba, venku zazpívají ptáci, někdo nastartuje auto, když se pomalu začne rozpohybovávat nový život, který povstal ze spánku. A člověk by měl vzdát díky, že probudil zdravý, že má práci, do které se chystá, že má rodinu, kterou miluje i přátele, kteří zatelefonují, že může zase začít dělat věci, které obvykle dělá, přečíst si knížku, někoho obejmout.

A ty všechny pocity a věci máme proto, že milujeme, že vnímáme, že známe jejich cenu, smysl a krásu. Že známe tajemství znovuzrození, růstu a zrání a že můžeme být toho svědky. A každý den je vzácný, každý čas, kdy nás netiskne k zemi bolest, nemoc, nenahraditelná ztráta, ale naopak nás povznáší láska a smíření i pochopení daru vnitřní svobody se rozhodovat o svých věcech. A proto jsou vánoce zdrojem té radosti, v nichž je ukryta i pradávná touha po něčem vyšším, než je člověk sám, po ujištění, že není osamělým tvorem v nekonečnu a že smí měřit čas i prostor svým rozměrem a pohledem na svůj život. V tom já vidím a vnímám jejich význam a smysl.

 

Narodil se

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

SVET

Útok pri istanbulskom štadióne neprežilo 38 ľudí

K útoku sa nikto neprihlásil, stopy majú ukazovať na Kurdskú robotnícku stranu.

PLUS

Na trhu platí: Zmanipuluj, čo môžeš a urvi, čo sa dá

Marketing je vojna vedená mierovými prostriedkami.

KULTÚRA

Vybrali sa na nebezpečnú púť za úžasným jedlom

Niekoľko rokov vchádzali do arabských kuchýň, kde sa dozviete aj to, čo nechcete.


Už ste čítali?