Přítel zahradník
Zatímco rodina mne pořád nutila, abych zahradu prodala, já jsem byla proti. Oni měli jasný argument - nemáš na to čas, rostliny tam divočí a nemá cenu držet půdu, když se na ni nepracuje. Musela jsem uznat, že je to hlas rozumu, ale ještě tu byl hlas srdce. A tak jsem jednou navštívila jedno krásné zahradnictví, bylo to už z podzimu. Jak jsem vešla do zahrady, tak mne svou vůní přímo omámilo koření. Chvíli jsem chodila kolem pečlivě upravených záhonů. Rostliny byly zavlažovány takovým způsobem, jak to můžeme vidět třeba v izraelských zahradách a vydávaly vůně, až mi z toho točila hlava.
"Přejete si něco?" ozval se za mnou mužský hlas. Leknutím jsem s sebou trhla a otočila jsem se. Za mnou stál vysoký pán, který vypadal přísně a na první pohled - zahradník. Měl na hlavě slaměný klobouk, oblečený v pracovním obleku a v ruce držel motyčku. Nevšimla jsem si ho před tím, protože byl někde skloněný nad záhonem a pracoval. Chvíli jsme se měřili očima a pak jsem ze sebe vysypala celou věc s mou zahradou. Poslouchal mne a pokyvoval hlavou.
"Tak se na mne podívejte, copak já mohu rýt půdu? Ještě bych ji zkazila."
Prohlédl si mne od hlavy až patě a pokýval hlavou.
"To je pravda," řekl s úsměškem, "vy se hodíte, počítám, tak do kanceláře."
"Právě," skočila jsem mu do řeči. Položil motyčku a otřel si ruce. Vypadalo to, že se mi chce představit, tak jsem, abych zachránila bonton, jsem se představila sama a podala mu ruku. Výsledkem našeho rozhovoru byl jeho slib, který splnil, že zahradu dá do pořádku a osází ji a pak jsem se dozvěděla, při dalším hovoru, že dodává zeleninu do Izraele a pečuje o ni způsobem, který se tam naučil. Know-how mi sice neprozradil, ale já jsem pochopila, že ten jeho systém zavlažování má svůj smysl.
Za dva měsíce na to ...
Zase jsme se sešli. Zaplatila jsem mu za práci, kterou skvěle provedl. Přiznávám, že mi až hrkly slzy, když jsem svou zahradu uviděla zase krásnou, vyčištěnou, uspořádanou. Samozřejmě, že byly doma řeči, že ať nepočítám, že oni budou na tom dělat, já jsem jim zase řekla, že je nenutím, ale ať se opováží někdo trhat ovoce, až se urodí. Plánovala jsem rybízy, angrešt, jahody, prostě bobuloviny. Nechala jsem také vysadit hrušku, jabloň a švestku a samozřejmě jeřabinu s červenými plody a černými, zvanou arónii. Víte, lidé většinou jeřabiny na zahradách nepěstují, alespoň u nás ne, ale mně k tomu přiměl rozhovor s jednou řádovou sestrou, která se stará o klášterní zahradu a poučila mne, jak jsou jeřabiny vynikající v čajích na chřipku, kam se přidávají jako sušené plody. Občas se s ní vídám, nemá chudák taky času nazbyt, ale ví, že si se mnou o zahradách a bylinkách dobře popovídá, takže když se potkáme, hned zavedeme řeč.
Galenika obecně
Určitě víte, že galenika jsou nesyntetická léčiva. Patří mezi ně čaje, zápary, výluhy, mazání, balzámy, lektvary, prášky, sirupy, čerstvé šťávy, obklady, koupele, inhalace. Já k nim zařazuji i léčivé potraviny, které jsem si našla v prastarých kuchařských knihách, zejména posilující polévky, ale i léčivé marmelády a medy, limonády při virových onemocněních apod. O tom budeme mluvit dále.
Ale nyní o jeřabinách obecně - jeřáb obecný
Pokud máte zahrádku, musíte na ni myslet po celý rok, i když příroda spí hlubokým spánkem. A zvláště nyní, když hrozí drahota a člověk, pokud chce ušetřit, by měl mít vlastní výpěstky a samozřejmě změnit způsob stravování, aby si nemusel kupovat drahé potraviny. O tom budeme také mluvit později.
Vitamíny, kyseliny, cukry
Plody jeřábu vynikají vysokým obsahem vitamínu C. Tento vitamín vyniká u jeřábu značnou stabilitou, zatímco u jiných ovocných druhů vlivem světla, vyšších teplot a působení kyslíku svou účinnost ztrácí. Je také stabilní v sušených a konzervovaných plodech. Dále je v plodech jeřábu i provitamín A, kterého obsahuje více než např. mrkev. Významný je rovněž obsah kyselin a cukrů. Velmi cenný je obsah bioflavonoidů, včetně tzv. vitamínu P. Vedle kyseliny jablečné je zde přítomna kyselina jantarová, citrónová a další. Příjemnější chuť sladkoplodého jeřábu je způsobena nejen vyšším obsahem cukrů, ale také nižším obsahem tříslovin. Není ideální? V lidové medicíně byly ještě v druhé polovině dvacátého století používány proti revmatismu a ledvinovým kamenům. A tyto důvody stačí k tomu, aby ho člověk pohodlně pěstoval na své zahradě. Podle izraelských výzkumů z přelomu tisíciletí plody jeřábiny, resp. jeřabinová šťáva výrazně ovlivňuje imunitu (zejména ve smyslu jejího posilnění), nejvíce mezi všemi ovocnými šťávami. Není však jisté, zda dokáže modulovat také neadekvátní (např. přehnané) reakce imunitního systému.
Štáva, zápar, sirup
Kávovou lžičku (1,5 g) plodů za studena na dvě sklenice (400 ml) vody; po 8 až 10 hodinách macerace scedit a vypít po doušcích v průběhu dne. Opakovat každý druhý den (6 až 12–krát). Jinak: 15 g plodů na 200 ml záparu; užíváme 3 až 4–krát denně 1 velkou lžíci. Na terapeutické účely se někdy vaří i sirup: čerstvé plody se zavaří na šťávu s polovičním množstvím cukru a šťáva se užívá víckrát denně po čajové lžičce. Sladší dnes pěstované variety obsahují asi 13% cukru a pektin a jsou proto i vhodné na přípravu šťáv, kompotů, likéru apod.
Chvála arónie - černý jeřáb
Aronie má plody sice s nižším obsahem vitamínu C (10 - 60 mg na 100 g), ale s velkým množstvím dalších fyziologicky cenných látek. Obsahuje bioflavonoidy - rutin a další flavonoidy s účinkem na stěnu cévní (dříve označované jako vitamín P), cukry, karoteny, antokyany, vitamíny PP, B2, B9, pektinové látky, třísloviny, velké množství fenolových sloučenin (4 až 6 procent), kyselinu sorbovou, která má konzervační účinek, avšak je ve vyšších koncentracích/množství toxická. Za přijatelné jsou považovány odrůdy jeřabin (tzv. sladké), u nichž je obsah kyseliny sorbové nižší než 0,5%. Aronie tento limit splňuje. Povolený denní příjem kys. sorbové je 25 mg/kg tělesné hmotnosti. Sorbitu obsahují až 3,5% - je náhražkou cukru pro nemocné cukrovkou. Mají značný obsah železa, vápníku a mikroelementů - jako např.: bór, jód, fluór, mangan, měď, kobalt, molybden a další. Aronie, kromě štítné žlázy a jiných orgánů, léčí také zvýšený krevní tlak. Dobře využitá může být v kardiologii, vedle jiného i proto, že svou kombinací vitamínu C a bioflavonoidů působí při pravidelné konzumaci výrazně protiskleroticky. Aronie působí dobře i při gastritidách. Plody arónie je vhodné doplnit vitamínem C v tabletách nebo ovocem s vyšším množstvím vitamínu C zejména při zpevňování kapilár, léčbě hypertenze, aterosklerózy, nachlazení a zápalu plic. Přírodní šťáva a plody aronie se doporučují jako léčebný prostředek při ateroskleróze, vysokém krevním tlaku a anacidních gastritidách. Je ověřeno, že šťáva snižuje hladinu cholesterolu v krvi nemocných aterosklerózou. Zvyšuje se rychlost proudění krve, což je vhodné při léčení hypertenze. Veškeré výrobky z aronie projevují aktivitu při zpevňování kapilár. Zjistilo se, že působením plodů a šťávy jeřábu černoplodého se vyrovnávají procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha.
Několik receptů z arónie a červených plodů jeřabiny
Kysané ovocné mléko
Vmíchejte dvě velké lžíce aroniového kompotu do 250 g kefíru nebo jogurtového mléka (řidší jogurt, např. selský nebo zředěný trochou vody) a pí při uvedených indikacích 2x denně po 8 dní nebo 1x denně po dobu 3 až 6 týdnů. Ale pouze jen 6 dní v týdnu. Ale pozor, není vhodná pro osoby alergické na mléko a mléčné produkty.
Sušené jeřabiny
Sušíme obvyklým způsobem nebo v pootevřené troubě (aby mohla utíkat pára). Sušené jeřabinky lze pužít jako náhradu hrozinek, pro úpravu kompotů nebo odvaru. Pro tento účel je na noc namočíme, druhý den přidáme cukr a povaříme na kompot. Odvar připravujeme jako šípkový čaj. A pro ty, kteří mají horečku, je to velmi vítaný nápoj. Trochu nakyslý, ale osvěžující.
Zavařenina z jeřabin
Dělávala jsem ji a je vynikající do cukroví z lineckého těsta. Při vaření zavařeniny postupujeme takto: Povařené bobule propasírujeme a na 1 kg připravené dřeně vaříme s 60 dkg cukru po dobu 10 minut. Horkou zavařeninu nalijeme do sklenic předem zahřátých a povážeme. Nemá se svářet větší množství najednou. Dávka 60 dkg dřeně a 40 dkg cukru stačí na 1 kg výborné zavařeniny, kterou bych zejména vnucovala dětem.
Následující recept dělala moje teta a tak jsem si ho zapsala do svého zápisníku. A příští rok určitě marmeládu z jeřabn a jablek udělám.
Marmeláda z jeřabin a jablek
2 kg jablek, 3 kg jeřábu, 2,5 kg cukru, kousek citrónové kůry, kousíček celé skořice.
Jablka oloupáme, nastrouháme na hrubém struhadle, promícháme s cukrem, přidáme citrónovou kůru, skořici a zalijeme asi 3/4 litry vody. Za stálého míchání vaříme jablka asi 10 minut. Pak přidáme stopek zbavené jeřabiny a znovu asi 10 minut vaříme. Za horka plníme do obyčejných sklenic. Ihned povážeme celofánem. Teta ho zakapávala voskem, já zase likérem, aby nezplesnivěl. Praxi s likéry jsem se naučila na Moravě. V Čechách používají rum, ale mně se zdá, že to přerazí původní chuť. Takže k jablečné marmeládě použávám jablečný likér, k meruňkové meruňková a k jeřabinám bych rozhodně volila jeřabinový likér nebo kořalku. O výrobě domácích léčivých kořalek se zmíním příště, je to zajímavá kapitola, mám nasbíráno hodně receptů od výrobců, znalců a léčitelů. Léčivé kořalky jsou také řazeny jako galenika stejně jako léčivá vína.
Sirup z arónie
Do 4-litrové sklenice dáme 2 litry otrhaných a vypraných plodů aronie, přidáme 80 g potravinářské kyseliny citrónové a zalijeme vodou až po hrdlo. Za 32 až 36 hodin přecedíme a plody jen lehce zmáčkneme. Získáme tak silně zabarvenou šťávu. Na každý litr šťávy přidáme 1 kg cukru a za studena občas mícháme, až se cukr zcela rozpustí. To trvá asi 2-3 hodiny. Získaný sirup slijeme do lahví a konzumujeme jako jiné sirupy. Tento postup zachovává většinu účinných látek z ovoce.
Džem z černých jeřabin
Tento džem z černých jeřabin směle řadím mezi léčivé džemy.
1 kg jablek, 1 kg černého jeřábu, 1 kg cukru, mletá skořice, citrónová kůra, 2,5 dl vody, Petol.
Jablka nastrouháme nahrubo i se slupkou, přidáme skořici, citrónovou kůru a vodu. Vaříme prudkým varem 10 minut, pak přidáme cukr a po jeho rozpuštění jeřabiny. Velmi prudce vaříme dalších 15 minut, mají-li jablka mnoho šťávy, vaříme i déle. Nakonec přidáme Petol. Ještě horký džem plníme do sklenic. Uchováváme v chladnu.
Pokud jste ještě jeřabiny nikdy nepoužívali ke zpracování, tak máte nyní o čem přemýšlet, stejně jako já. Když člověk zváží, kolik významných látek obsahují, jak vynikající výrobky z nich snadno pořídíme doma, pak to stojí za tu námahu a hledání receptů.
